Vak písní Obrození

#živáslovaživoslova
#heartcorepunkpoetry
#slavicpoetry
#vakpísníobrození









V.A.L.A.C.H.
( 12.6.2023 den 7 )

Povstal jsem z prachu,
milý můj brachu.

Je konec strachů,
slzí jak hrachů.

Smrt prázdných tlachů,
všech tlejících pachů.

Je čas rozmachu,
tak dáme si šachu.

Jsem z rodu Valachů,
tak nechte těch štráchů!

Čtu Vám z almanachu,
že vstáváme z prachu!










C.E.S.T.A.  R.A.D.A
( 15.7.2023 den 2 )

Cesta Rada
se mi skládá

žádná zrada 
děravé záda

pryč ze stáda
tma se vkrádá

Cesta Rada
mne má ráda

žádná vada
spadlá brada

Cesta Rada
mne teď žádá

saky paky a tradá!










V.L.N.Y.
( 20.8.2023 den 8 )

Vlny mne tvoří,
vlny mne boří,

surfuju na svý vlně,
ve svý vlně, já plně.

Vlníme se všichni spolu,
ať nahoru a nebo dolu.

Všichni jíme z jednoho stolu,
všichni rostem z jednoho stvolu.

Nezapomeneme ani na mrtvolu,
rosteme tak, že taháme ji z toho dolu.

A jako na potvoru,
tu najdem u otvoru,

vlnolam plný odporu,
hodný hrát v hororu.

Jednu radu Ti však dám,
dej si pozor na vlnolam.

Dej si pozor na lidský klam,
co přichází nikým nepoznán.

Ať jsi pán či kmán,
Svět Tvůj je Ti dán.

Ať jsi Čech, Srb anebo Dán,
dluh Tvůj může být vymazán.

Jen vlň se prostě dále,
vím, že už jsi měl namále.

Není pout a není krále,
je jen Pouť, co vlní se dále.

Jsem tu s Tebou, Ty to víš,
nikomu to ale nepovíš.

Stojíš rovně, stojíš pevně,
jsi Země své hrdé sémě.









M.Y.  H.E@R.T.

My heart
is my art.

My art
is my part.

My heart is smart
to shine with my art.

Smart is my part
shining my heart.

That's only the start!
To love truly is never hard.

I will never part
with my love heart and my art.









B.O.H.A.T.Ý.R.S.K.Á.  S.Í.L.A.
( 27.1.2024 den 9 - zakončení cyklu )

Předků poselství
tělem duní.

Mé vítězství,
tisíc vůní.

Síla ducha
uvnitř trůní.

Síla vůle 
se v ní sluní.

Kým jsem byl
a kým budu.

Jak jsem žil,
odolal bludu.

O čem jsem snil,
nepropadal studu.

Síla bohatýra 
už se vrací.

Šeptá mi valkýra,
blíží se draci.

Vůle Síla, Síla vůle,
jak rozbouřené moře.

Farizeji k jeho smůle
vypláče se slané hoře.

Kony mé proslulé,
potká na svém dvoře.









B.R.A.T.Ř.I.
( 3.6.2023 den 7 )

Slzu svou setři,
bolest svou šetři.

Vždyť jsme přeci BRATŘI!
Ti dva, co k sobě patří.

Ti dva, co Světlo spatří,
tak temnotě to natři,

sil přeci máš za tři
a Láska nás sbratří!

Láska k nám patří,
všechno zaopatří.

A My jsme BRATŘI,
co k sobě patří!








V.Í.R.A.
( 6.6.2023 den 1 )

Nechť se naše svatá víra
po zemi s Láskou rozprostírá.

Nechť dosáhne až k tělu Všehomíra,
nechť Světlo vstoupí, kde byla škvíra.

Nechť v jejím ohni shoří, co Vás sdírá,
vždyť Ona svou ohromnou sílu sbírá!

Nezastaví ji ani černá díra,
ani temnot všech pekel síra.

Lačné oči zmírajícího upíra
něžnou dlaní lehce uzavírá.

Již jitřní tiká časomíra, 
už je zpátky naše víra.









K.O.L.I.K.                                         
( 1.5.2023 den 4 )

Kolik vět
zná tenhle svět?

Mohl by Vám vyprávět...
Kolik slov

hlídá tento krov?
Střeží, nečeká na doslov...

Kolik písmen
se divě tlačí ven?

Nakrmit duše za pásmem...
Kolik čar

zasytí mou zem?
Má Láska bude mým provazem...

Říkáte, že to nezvládnem?
My po setmění se nezavřem

a po rozkvětu nezvadnem.
My přejeme DOBRO VŠEM...








C.Í.L.
( 19.12.2023 den 2 )

Není žádná cílová štace,
taky není kam se vracet.

Zůstal už jen tento okamžik,
v něm skrytý starý trik,

jak se sebou žíti v klidu,
jak překonati svou bídu.

Vše, co bylo, se teď skrylo,
vše, co bude, ještě není.

Tak zůstalo jen tiché snění,
co do drah osudu se vrylo.

Kde jsi má dobrá vílo,
když dokonávám své dílo.

Kolik ve mně ze mne zbylo,
kolik špíny už se smylo?

Kým jsem byl a proč jsem nic?
Rozlil jsem se celý do sklenic.









R.U.N.Y.
( 20.5.2023 den 5 )

Krajinu porostlo trní,
kam  budeme házet zrní?

Slunko dál měkce vrní,
po lesní stezce srní.

Pařez starý se tu krní,
stromy se s ním dělí krmí.

Vše se živě, divě vlní
od úplňku do novoluní.

Kosmos hraje na všechny struny,
na pospas nechte své trůny.

Bez jídla a bez koruny
vybavte si staré runy.

Obrazy již mrtvého času,
ponořte je do svých vlasů.

Do zlatavých země klasů,
mluví jimi spousta hlasů.

Kdo rozumí jim, ten je Bohém,
byť ve stylu značně strohém.

Jsou podlahou i krovem,
řekou, mostem také brodem.

Jsou kolébkou i hrobem,
vodou čistou, ptákům drobem.

Nekonečné moudrosti stohem,
Jistinu nesou, psanou Bohem.









S.P.Ě.C.H.
( 29.7.2023 den 7 )

Mělkej dech
ve Tvejch zdech.

Není to běh,
tak toho nech.

Nejseš zběh,
nejseš špeh.

Tlak na bedrech,
smrt ve vedrech.

Les je mech,
ve Tvejch snech.

Kam ten spěch?
Hoď volnoběh.









M.A.T.K.A.
( 14.5.2023 den 8 )

Lahve Tvé zátka
hlídá zadní vrátka.

Na omak hladká
na chuť tak sladká.

Z provazu kladka
a da skládka.

Chůze je vratká
než přijde matka.

Učitel i kamarádka 
obora i zahrádka.

Lásky hromádka
pravá pohádka.

Rodu posádka
je Tvoje matka.







S.O.V.A.
( 18.6.2023 den 22 nebo 4 - úplněk v Blížencích )

Sova nezná slova,
je také atom Boha.

Moudrost v sobě chová,
kdekoho převychová.

Vzduch protne břitce,
pozdrav pošle kytce.

Odrazí se na třpytce,
zamává na pokrytce.

Zahouká na lesní duchy,
její vzkaz je prostoduchý.

Nebuď ke svému srdci hluchý, 
nalaď Cestu na předtuchy.









B.R.A.V.O.  O.S.T.R.A.V.O.
( 5.8.2023 den 2 )

Ostravo, Ostravo!
V hlavě i nad hlavou.

Máš příchuť voňavou,
jsi alkoholovou otravou.

Já už teď poutí toulavou,
Světlo své razím dálavou.

Ať Tvé chmury odplavou,
ať Láska je Tvou potravou.

Světlo zhojí jizvu bolavou,
zbudem my se svou rozpravou.

Těsně před mou popravou,
nad tou pravou nápravou.

A tak bravo, bravo!
O.S.T.R.A.V.O!








Š.V.E.J.K.  A  R.A.B.Í.N.
( 15.6.2023 den 1 ) 

Když Švejk potkal rabína,
pozval ho hned do kina. 

To je pane novina
z moře v láhvi od vína.

Pejzy křičí nevina,
vousy padaj do klína.

V kině sedí rodina,
máma samá modřina.

Co se nám tu rozpíná?
Agrese a vzteklina. 

Vždyť žid je naše množina,
nenávist je pouhá vidina. 

Pak dali se spolu do vína,
to Vám byla konina.

Smích byl slyšet až do Zlína,
jak laskyplná je naše kotlina. 








N.A. C.E.S.T.Ě.
( 18.6.2023 den 22 nebo 4 - úplněk v Blížencích )

Všechno jsem pustil 
nic se nevrátilo zpět.

Pak jsem si připustil,
že nejsem pro tenhle svět. 

A tak jsem všem odpustil,
odjíždím zalévat svůj květ.

Snad jsem nikoho neranil,
jsem spíš děcko než-li kmet.

Já Vás všecky dycky bránil,
odclonil jsem přeci střet.

Teď ve vlaku jsem schránil, 
mých pár písmen, slov a vět. 

Z hory na zem slanil,
jen není pro mne tento svět...









Č.E.R.N.Á.  R.Ů.Ž.E.
( 18.6.2023 den 22 nebo 4 úplněk v Blížencích )

Bratrstvo černé růže
stahuje nás z kůže.

Myslí si, že může,
ať jdou dělat k Růže!

Nás nikdo nepřemůže,
nevstoupíme do kaluže.

Zavřeme je do skruže,
tak se mor neroznemůže.

A Rod nám rád vypomůže,
pořád máme ještě MUŽE!








R.A.D.N.I.C.E.

Starosta a jeho klika
mamon v očích bliká.

Rozeber, odprodej, znič,
pletou si na sebe bič.

Karma je zdarma,
víc je myšlenka zdárná,

dívčina švarná
než politika marná...

V sobě hledejte klíč,
kam uletěl Váš míč.

Čím si špiníte trika?
Obec vzpomíná na klerika.









P.A.V.L.Í.K.O.V.I.  N.O.V.O.T.N.É.M.U
( 20.5.2023 den 5 )

Ještě si šňupni, ďáblem posedlý fracku.
Však Osud Tvůj brzy Ti dá facku.

Azov sis dal na stěnu,
svědomí na výměnu

za temne prokletí,
meleš jak trus na smetí.

Plival si na silné lidi,
oni Tě cítí, slyší a vidí.

Moudří jsou, nikdy nenávidí.
Tví předkové se za Tebe stydí.

Ztratil jses Pavlíku, to je snad jasné,
poplival's všechno to, co je krásné.

Je nám Tě líto, milý hochu,
snad dostaneš Lásky trochu.









J.I.S.T.I.N.A.
( 28.7.2023 den 6)

Láska vystřídá vinu,
místo pravdy Jistinu!

Budeme pít z řeky Živy,
odplynou temné vlivy.

Život bude zase živý,
zmizí ten obraz křivý.

A my budem zase žít,
Světlo Slunce tiše pít.

Už jsme jenom kousek,
otupili jsme ten brousek.

Slibuji Vám, vše bude dobré!
Nebe bude zase modré!









J.E.N.  T.A.K.
( 11.12.2023 den 3 )

Jen si tu tak sedím 
a sám do sebe hledím.

Vlastně si medím,
žal radostí ředím.

Kdo  jsem já? To nevím.
Vnímám se z mnoha rovin.

Unaven ze všech novin,
čtenářských kocovin.

Až černé s bílým spojím,
dám oře všem mým ojím.

Až tenhle život dojím,
se vším se zas spojím.

Své smutky odzbrojím,
rány duše tiše zhojím.

Tak si tu sedím
a nahoru hledím.

O Lásku se dělím
se světem celým.








P.O.K.Ř.I.V.E.N.É.  M.U.Ž.S.T.V.Í.

Mé city jsou odpad,
intuice je klam.

Tak takhle jsem dopad,
mám stihomam.

Dejte mi důkazy,
jinak nebudu hrát.

Šrouby do hlavy
vadný prstoklad.

Pod poklicí emoce
zranitelnosti se bát.

Živit si nemoce,
nemoct se smát.

Tohle světu vládne,
tak to mám brát?

Myšlenky vadné 
Ty jen zkus vstát. 

Loutky Tvé vnadné 
už Tě nebudou žrát.

To ženství Božské
má v duši Tvé zrát.

Cítit je slabost?
Proč nám chceš lhát?

Ramena dělat
a jiným se smát. 

Kdo sebe nepřijímá,
ten nemá se rád.

Kdo sebe nemiluje,
Lásku nemůže dát.








C.Í.L.
( 19.12.2023 den 2 )

Není žádná cílová štace,
taky není kam se vracet.

Zůstal už jen tento okamžik,
v něm skrytý starý trik,

jak se sebou žíti v klidu,
jak překonati svou bídu.

Vše, co bylo, se teď skrylo,
vše, co bude, ještě není.

Tak zůstalo jen tiché snění,
co do drah osudu se vrylo.

Kde jsi má dobrá vílo,
když dokonávám své dílo.

Kolik ve mně ze mne zbylo,
kolik špíny už se smylo?

Kým jsem byl a proč jsem nic?
Rozlil jsem se celý do sklenic.









S.R.D.C.E.   H.L.A.S.
( 1.5.2023 den 4 )

...Lásky čas 
slyš srdce hlas,

provalí se hráz,
roztane mráz..

Kam se podíváš 
Světlo máš...

Už je tu zas,
spasit nás...









P.R.O.L.É.Z.A.Č.K.A.                                         
( 4.5.2023 den 7 ) 

Slyším posměváčky
s opuchlými váčky.

Hnisu plné sáčky
nakladli jim naběračky.

Kdo Vám sebral Vaše hračky,
Nebesa zaclonil mráčky?

Vždyť teď takřka plačky,
motáte se do své pračky. 

Zkuste třeba jezdit vláčky,
tiše hledět na obláčky.

Nebo poslouchat ptáčky,
život nemá žádné háčky.

Pusťte všechny páčky,
jede to samo i do zatáčky.

Postavte se na své značky
okolo staré prolézačky.









S.L.Á.V.A.
( 23.7.2024 den 2 )

Zpívat a tančit 
v nebeském rytmu. 

Totálně jančit,
součást algoritmu.

Bolestivý tranzit,
tomu se nevyhnu.

Chtěl jsem to zažít,
ještě než zhynu.

Svět zvukem blažit,
něžně se linu.

Všecko zlé zmařit,
být součástí hymnů.









R.O.Z.U.M.N.Í.
( 20.1.2024 den 11 )

Slovutné runy
bez kalafuny

ladí jak struny
uprostřed duny.

Vypluly čluny
bez harpuny,

radosti plny 
dělají vlny.

Hladové kuny,
hlas v těle duní.

Vlhké monzuny
do kopy tůní,

ovoce koruny,
tisíce vůní.

Světlo kol Luny
mo(u)dře se sluní.

Opuštěné trůny,
buďme rozumní!










R.Á.N.Y.
( 14.1.2024 den 5 )

Lížeš si staré rány
dětstvím do vínku dány.

Levné lásky apartmány,
nevyléčí Tvé šrámy.

Kým a kam jsme hnáni?
Proč nemáme stání?

Dost už bylo utíkání,
bolest tepe ve skráních.

Klid prostě není k mání,
bloumáš po temných stráních.

Dost už bylo povídání,
věčnost čekáš na svítání.

Zítra hned po snídani,
odvezou Tě divní páni.

Ty nasedneš bez váhání,
přec není dne bez strádání.

Dost už bylo lhaní,
bolesti a namáhání.

Teď čeká Tě už jen spaní,
kopa prášků do Tvých dlaní.

Nemáš teď už ani zdání,
kdo jsi a kde máš rány.







K.R.O.K.
( 27.7.2023 den 5 )

V kapse ani flok
udělal zbylý krok.

Odstranil poslední blok,
nalil krev do svých slok.

Byl to vlastně skok,
doválčil poslední mlok.

Strop odešel do Nebes,
kde čekal ho Veles.

Ty nikdy hlavu nevěs,
strachem srdce neděs.

Tak dí Ti sám Hermes,
dej si duševní wellness.









L.O.D.I.V.O.D.
( 20.1.2024 den 11 )

Šrapnely života,
prokletý rod.

Čekám na Godota.
Perun i hromosvod.

Má dětská prostota,
půst na Boží hod.

Návrat idiota
snad přijde vhod.

Nedokončená věta,
básnický mód.

Sžírající nicota,
záchytný bod.

Úmorná lopota,
nebeský svod.

Životní jistota
smrti podvod.

Bohatství a lakota,
otupený hrot.

Jekota i Blekota,
z šílenství zrod.

Rozbouřená řeka,
uprostřed těch vod,

je celá měkká,
já lodivod.









R.O.D.
( 28.6.2023 den 5 )

Svou vůli odevzdávám Nejvyššímu Rodu,
jasně vím, že jen On nás dovede k brodu.

On zažehne mou krodu,
On spasí potomky mého rodu.

Nikdy nezapomene na přírodu
i na naší milou rodnou hroudu.

A já dále pluji proti proudu,
prohlédnu každou boudu.

Počkám rád na posledního loudu
i pro něj schovám trochu troudu.

Nebojím se žádného soudu,
do temnoty dále dloubu.

Budu s Vámi stavět boudu,
odvrátím veškerou zhoubu.

To vše jen díky Rodu,
na počest našemu přerodu.

Osud svůj na oltář národu
položil jsem jak celou úrodu.









S.A.I.L.I.N.G.
( 24.7.2024 day 3 )

Sailing
out of the dark.

Sailing
bringing the spark.

Darkness prevailing
in every quark.

There is no railing
on my ark.

No such as failing
no fear of the shark.








L.U.Ň.Á.K.
( 20.6.2024 den 7 )

Nedělej drahoty
na prahu samoty. 

Mezi prsty
života hrsti.

Rány hřejí
na peřejích.

Slova plynou,
cíl neminou.

Hrůzy války
linou se z dálky. 

Předkové skvělí
vejce vyseděli.

Náš osud volá,
Láska vše zdolá.

Hluboký nádech 
pravda na zdech.

Luňák pluje nebem,
sám sobě středem. 









B.R.Á.Z.D.A.
( 31.7.2024 den 1 )

Cestou za světlem
brázdu jsem vyryl.

Prošel jsem peklem,
ani Metoděj ani Cyril.

To není Betlém,
cesta je klikatá.

Už nejsem za sklem,
buším Vám na vrata. 

Brázda se třpytí 
na moři leklém.

Pouť Vám osvítí
napříč celým světem. 

Na ní luční kvítí 
památka obětem. 

Až hvězda se zřítí
vstoupí jen ten, 

kdo je sám ze sebe svlečen...








O.D.K.A.Z.
( 20.1.2024 den 11 )

...první Lech
poslední vzdech.

Praotec Čech,
heboučký mech.

Něco tu nech
na pustých zdech...








P.R.O.K.L.E.T.Í.
( 24.7.2024 den 3 )

Prší nám do duší
všude stopy bláta.

Jsme v tom až po uši,
dřeva je dost, chybí dláta.

Slunce nás vysuší,
dokořán otevře vrata.

Strach už nám nesluší,
hlava byla mu sťata.

Zatím však netuší,
že ta pouť je svatá.

Až na dveře zabuší,
zas přizveme kata.

To co k nám přísluší,
srdce ze zlata,

rychle se rozbuší
a všechna prokletí 

budou sňata.










M.A.N.Ý.R.Y.
( 26.6.2024 den 22 )

Zavřete závory
na devět klíčů. 

Okolo potvory,
s prodeji kýčů. 

Tyhlety manýry 
nepouštět k sobě.

Nesahat na kníry, 
to ani v hrobě.

Tasíme rapíry,
nelze žít v porobě.

Vezmou nám papíry,
žijem' v týhle době.










B.Á.S.N.I.C.K.Á.  D.U.Š.E.
( 15.9.2024 den 5 )

Básnická duše
její ston.

Jak vraník kluše
Peruna hrom.

Zaprášené oči
verše nevidí.

Země se točí
pryč od lidí.

Temné pasti
na podlaze.

Trapné slasti
pod obrazem.

Básnická duše,
její tón.

Jak střela z kuše,
písmenek dron.










O.M.Í.T.K.A.
( 12.8.2024 den 2 )

Podléháme hrám,
podlaha je hybká.

Ztrácíme své chrámy,
řeč katů je plytká.

Střežíme trámy,
lichotkou je výtka.

Stavíme prámy,
Jistina stále břitká.

Jsme tu dál s Vámi,
lidské zdi omítka.

Zbývá jen slanit,
omáčka je řidká.

Nechceme nikoho zranit,
tahle doba bývá zřídka. 









P.R.O.S.B.A.
( 17.7.2024 den 5 )

Zvuk ticha
hlukem zní.

Hodina lichá
ještě trochu hřmí.

Zvoní mi mícha, 
Živa roste z ní.

U srdce píchá,
jsme svobodní.

Všechno se míchá
i jas původní. 

Pokyny z břicha 
a jeho povodní.

Má prosba tichá
svět rozezní.

Ještě trochu vzdychá,
brzy se rozední.










S.T.R.I.B.O.G.
( 17.8.2023 den 5 )

Opírá se do plachet,
roztančí Váš parket.

Říkají, že vidět prý není 
a co lístků bříz šumění.

A co kola na rybníčku?
Kdo sfoukává svíčku?

Jak to, že tančí tráva,
proč je tak mile hravá?

Kdo Ti jemně vlní vlasy?
Je tu s námi napříč časy. 

Vánek, vítr, uragán,
podzimním listím uhrabán.

Je nám přeci dokořán,
Stribog všech větrů pán.








V.E.D.E.N.Í.
( 11.1.2024 den 11 novoluní v Kozorohu )

Co hledáš Ty,
To hledá Tebe.

Hned za vraty,
kus Tvého nebe.

Nebuď tak napjatý,
vím, že Tě zebe.

Cesta má obraty,
Světlo Tě vede.

Nešlapej na paty,
jdi sám za sebe.

Potkáš i vývraty,
jejich tváře bledé.

Vše má nastati,
neboj, jsi veden.

Venku mráz třeskutý,
víš, je přeci leden.

Do bot svých obutý,
Tvůj život je stmelen.









N.Á.H.O.D.A.
( 9.9.2024 den 8 )

Spojené nádoby.
Radost i smutek. 

Bolest do vody.
Dobrý skutek. 

Účinky obrody.
Směs pohnutek.

Síla přírody.
Bolest důtek.

Chuť svobody.
Zlomený plůtek.

Nežijem' na body.
Hloupý předsudek.

Všechny neshody
bez slupek.

Na vlně náhody.
Žádný ústupek.










N.E.V.I.N.N.Á. ( N.E.  V.I.N.A. )
( 6.1.2024 den 6 )

Bezzvučný zpěv 
básnických střev.

Tvůj vnitřní svět 
září jak květ.

Jak snažím se smět,
jak on se skvět.

Zatuchlé pohledy,
zbytečné potřeby.

Bože můj na nebi,
kdy se to dozvědí?

Láhev prázdná od vína,
poslední novina.

Lepší hory než rovina,
hlava ukrytá do klína.

Zlatavý klas,
přezrálý kvas.

V tom všem nevinná,
rozléhá se Jistina.








J.E.D.N.O.
( 18.9.2024 den 8 úplněk v Rybách a částečné zatmění Měsíce 4:44 )

Kolikrát ještě 
ochutnám barvy podzimu.

Kolikrát ještě 
uslyším padat listí.

Třeba se
jako květ rozvinu.

Nebo sevřou mne
smrti kleště.

Zem kulatou
nebo rovinu

to je mi
vcelku jedno.

Řeknu Vám 
čerstvou novinu,

že skončily
deště.

Když podružné 
pominu,

má milá 
vědmo,

řeknu na rovinu,
jsem se vším 

JEDNO.








K.D.O.
( 3.8.2024 den 1 )

Kdo květiny nezalije,
těžko ten svět pozná. 

Kdo sám ze sebe se nezeblije,
může říct jen možná.

Kdo skořápku nerozbije,
ten srdce své nepřizná.

Kdo sám víno pije,
neví, co je tryzna. 

Kdo sám sebe bije,
těžko se v sobě vyzná.

Nepotřebujeme kyje,
stačí semeník, čnělka a blizna.









M.É.  M.Ú.Z.E.
( 6.1.2024 den 6 )

Tvé líce 
hoří jak svíce.

Dmou se Ti plíce,
proč vždy chtít více?

Jsi mi vzduchem,
jsi mi vodou.

Já Tvým potem,
později krodou.

Tam, co ses pomodlila,
špetka dobra na mne zbyla.

Pak se Láska do nás vlila,
šípem srdce postřelila.

Jsi mi skývou,
jsi mi světlem.

Jindy Divou,
celým světem. 

Utonout sám v Tobě,
Tebe plný dál i v hrobě.

Život můj si osolila,
tvrdé kusy odrolila.

Ty jsi celá moje Síla,
jsi podstata mého díla.








D.R.U.H.Á.  S.T.R.A.N.A.
( 12.7.2024 den 9 )

Skrze druhou stranu
vnímáme svět.

Obrousili jsme hranu.
Touha je zvěd.

Odolali jsme klamu
víme, že můžem' smět. 

Tu dračí tlamu
tlačí vřed.

Dalším krokem
bude květ,

co nemá dvě strany,
netrápí ho sněť.

Nežná slova mámy,
pravda, co děl nám děd.

Nebojte, jsme tu s Vámi,
vracíme se teď zpět!

Dlouhá noc ještě mámí,
jedovatý jazyk pavěd.

Naházeli sem krámy,
jenže my máme svůj svět.









L.V.Í.  B.R.Á.N.A.
( 3.8.2023 den 2 )

Lví brána
z Nebes nám je dána.

Dvě osmičky nám ji nesou,
celé se tou silou třesou.

Z večera do rána,
je nám přeci přána.

Lví brána je otevřena,
kdo do ní vejde,

toho ten bol přejde,
ať je to ten nebo ten,

nemlaťte ho koštětem.
Lví brána je otevřena, 

každý jí dává jiná jména.
Rozlévá se po celé zemi,

přichází s dalšími transfúzemi.
Kdo do ní vejde,

z toho Láska vzejde.
Ať je to ten anebo ten,

ze síly její bude upleten.









Ř.E.K.A.
( 20.8.2023 den 8 )

Jsi řeka a nemáš hráz,
když pochopíš, jde to snáz.

Osud tvoří Ti břehy,
k tomu dodá něhy.

Tak teč napříč tou krásou,
vždyť tok je Tvou spásou.

Věz, že nikdy Tě neuvážou,
že Tě přijmou, nezakážou.

Ať si, co chtěj kážou,
stejně se pak ukážou.

Buď jak řeka,
od Věkův Věka.

Tvá řeka na Tebe čeká,
skrze Časy, skrz F.L.Věka.








N.E.Z.N.Á.L.E.K. ( N.E.V.E.D.K.O.sk )
( 27.6.2023 den 22 nebo 4 )

Malý básnílek,
malý bláznílek.

Malý medvídek 
plný povídek.

Malý Neználek 
z říše pohádek. 

Diví se světu,
klaní se kmetům 

Čichá ke květům
nezná kazisvětů.

Žene zem do rozkvětu,
pomáhá při rozletu.

Motá se do podnětů 
Lásku svou chce dát světu.

Srdce maluje na vinětu
za zvuku kastanětů.









O.N.E.
( 24.7.2024 day 3 )

I am all.
I am no thing.

Spining ball 
God is watching  

Door to Val's hall 
keeps me matching.

Be one with all 
with eyes catching

every lightfall 
with no attaching.









P.U.T.U.J.Í.C.Í.  K.Á.M.E.N.
( 16.7.2024 den 22 nebo 4 )

Jak putující kámen
schopen všech pohybů,

pak řeknu ámen
hodím se do klidu.

S kony seznámen
ještě tu pobydu.

Tak jako tabule
čekám na křídu.

Česnek a cibule 
buchty k povidlům.

Utopit pistole
navzdory pravidlům.

Semínka do pole,
konec všem stavidlům.

Život je řehole,
vesmír můj dům.

Radši než nevole
věřím svým snům.








K.A.R.L.E.  H.Y.N.K.U.
( 1.5.2023 den 4 ) 

Karle Hynku,
malou zmínku.

Slova z pramínku,
letí do vejminku,

ctím vzpomínku
na čas dožínků.

Dáno nám do vínku
Spejblů a Hurvínků,

barevných kamínků,
vyšlechtit rostlinku.

První máj 
další ráj.

Náš svatoháj 
Boha kraj...

Vlajko vlaj,
hudbo hraj...

Tu Tě Karle znaj,
Bohémů jsi stáj...









J.D.E.M.
( 28.2.2023 den 6 )

Naplivali jste na Lásku,
za čísla vyměnili zem.

Jsem duch oblázků,
svítím napříč zlem.

V jase pšeničných klásků
my teď tou tíhou hnem.

Ryk chtivých pásků
duní ještě dnem.

Zachráním naši krásku,
dokud tady ještě jsem.

Nemám žádnou masku,
s gangem už na Vás jdem.









V.E.L.E.S.I.
( 23.5.2023 den 8 )

Velesi můj Velesi,
rohy Tvé mne neděsí.

Bdíš nad lesy,
točíš kolesy.

Zbavuješ mne příměsí,
co se na zrak můj pověsí.

Mé čary nikoho neděsí,
jsem bílý mág, král předzvěstí.

Sedím na TVÉM náměstí,
vidím TVOJE návěsti.

Jdu, kam mne chceš navésti,
skládám nové báje, pověsti.

Udrž mne dál od vší nečesti,
na pouti cesty necesty.

Vzdal jsem se svých neřestí,
Láska si ke mně stezku proklestí.










V.O.T.R.A.P.A
( 16.6.2023 den 2 )

#100letbezhaška

Pane! Neplivejte tady,
nebuďte jak votrapa!

A co jsem tedy?
Hajzlík jste a atrapa!

Všechny tyhle cedulky,
že na zem se neplive,

narvu Vám mezi půlky,
Vy vzdělaný přelive.

Voni Vás všude dobře znají,
voni si na Vás už pozor dají!









N.E.Ž.  Z.E.M.Ř.E.Š.                                    
( 1.5.2023 den 4 )

Básníci naší země
žijete dál ve mně.

Jsem přec Vaše plémě,
svatých slov Vašich sémě,

obraz Váš takřka téměř...
Lásku pij, hlavně jí neměř!

Vnímej to své a na bludy nevěř,
ať víš, kdo jsi než zemřeš...









N.A.  O.L.T.Á.Ř.I.
( 21.5.2025 den 8 )

Německá senátorka
knihami hází.
Došla šťáva
v kalamáři.

Zásadní věci 
řeší jenom tmáři.
Pár zaschlých slz
na polštáři.

Světová společnost
chrání zdraví,
když se jí nelíbíš,
zavřou Tě do šatlavy.

Politici ti zas
střeží dobré mravy,
s nimi kasteláni
vrátili jim doubravy.

Do toho prenerál
mezi davy,
svobodu rozmetal
lidé to slaví.

Absolventi Aspenu,
se vesele zubí,
kradeným peřím
všude se chlubí.

Naše země
leží na oltáři,
vztek se vzedme,
lháři se páří.